Původ

Název „Vánoce pochází z německého „Weihnachten", což v překladu znamená svatá noc. Samotné zařazení svátku je z hlediska náboženského, zeměpisného i historického původu neobyčejně komplikované.
První zmínky o tomto svátku se připisují už předkřesťanské oslavě zimního slunovratu, obecně se však Vánoce spojují se dnem narození Ježíše Krista. Skutečné datum se pokouší lidé určit už po staletí. První z věrohodných pramenů je Hippolytův spis z přelomu 3. a 4. století našeho letopočtu, jenž připisuje den zrození 25. prosinci. S tímto datem se rovněž shoduje i Lukášovo evangelium.

„Pravé" křesťanské oslavy

Přípravou na samotný svátek je Advent, období 4 týdnů před Vánocemi. Štědrý večer ještě nepatří do křesťanských Vánoc, večeře má v tento den slavnostní ráz díky ukončení postního období. Pravé křesťanské svátky začínají až následující ráno.
Né všichni křesťané však slaví Vánoce. Příkladem mohou být Svědci Jehovovi. Podle nich na základě Bible nelze slavení těchto svátků obhájit. Dle dochovaných evangelií totiž Ježíš své následovníky nikdy nevyzíval k jakékoli oslavě jeho narozenin.

Vánoce v Čechách

Není potřeba vypisovat klasické znaky českých Vánoc. Nikdo neopomene kapra, cukroví nebo stromeček. Atmosféra se neobejde bez koled, v jejichž počtu drží Česká republika neoficiální rekord. Kromě dětinských, věčně omílaných skladeb se naštěstí najde i pár skutečných skvostů. Například vánoční mše Jana Jakuba Ryby nebo skladby Adama Michny z Otradovic.
Tradice jistě zpestřují program svátků, ovšem vrhání pantoflem podle mě poněkud podráží jejich celkovou důstojnost, což neplatí třeba o pouti Betlémského světla. Jde o novodobý zvyk, díky němuž se propojují různé země. Každoročně se v Betlémě zapaluje světlo, které posléze díky skautům putuje napříč Evropou. Do Čech jej přivážejí z Vídně brněnští skauti. O čtvrté adventní neděli je k dispozici v kostelech, knihovnách, na vánočních trzích apd.

Ve světě

Nejjednodušeji se Vánoce dají mezi sebou oddělit pomocí jejich typických představitelů. V Čechách Ježíšek, v anglosaských zemích Santa Claus nebo Father Christmas (Otec Vánoc), který je shodný s francouzským le Père Noël. V Dánsku a Švédsku nahrazují komerčně zneužívané postavy skřítci. Společným znakem všech je však nošení dárků, díky nimž jsou pravděpodobně tolik oblíbení u dětí. Žádné z nich ale stejně nemine ten tragický den, kdy se dozví, že jde o čirý podvod, naplánovaný jejich rodiči.
Liší se i pokrmy předkládané k slavnostní večeři. Ačkoliv je koncem (tj. stále součást) postního období nikde se neobejde bez masa. Klasikou je kapr (ČR), treska (Švédsko), krůta (USA) nebo vepřové klobásy (Polsko).
Přes svůj náboženský původ jsou Vánoce důležitou součástí roku i pro většinu ateistů. Kromě nakupovacích mánií totiž symbolizují domácí pohodu a čas, který má rodina příležitost trávit pohromadě.