Rok se s rokem sešel, hudební múza roku minulého políbila na obě tváře múzu letošního setkání sborů v Krahulčí a popřála jí vše nejlepší k 21. narozeninám. A tak prkna kulturního domu mohou znovu zažít to vzrušující dunění mnohých kročejů, kterými zpěváci i diváci vtiskují razítko povolení, že už se smí začít. Obec Krahulčí se tak stává dne 15. dubna 2012 na téměř dvě hodiny centrem sborového umění, přátelského zápolení, rozbouřených emocí a též reprezentativní přehlídkou nablýskaných autobusů z celého šírého okolí. Už první slova organizátorky Mileny Kopečné, která pro tuto příležitost oblékla velmi elegantní šaty, připravené posluchače přesvědčila, že je čeká spousta nového, neviděného, ba i neslýchaného.
Sestřih setkání.V Krahulčí se sešli zpěváci.
Každý sbor dostal příležitost představit sebe sama jako celek, své vnímání hudby a radost z jejího předávání posluchačům. Právě tato jedinečnost každého sboru si zasluhuje feedback (zpětnou vazbu), ze strany léty prověřeného, erudovaného a také značně náročného posluchačstva, a také pochopitelně provokuje k hodnocení.
Výsledkem je následující kritika a zhodnocení z rukou jednoho akci přítomného, pozorně našpicovaného ucha.
Telčísla tu nejsou žádní zelenáči
Celý program zahajují „čísla" z telčské hudebky, která už tu nejsou žádnými „zelenáči", a tak si ostříleně podmaňují pódium a dělají čest svému jménu dynamickými skladbami z moderního soudku hudby pro dětské sbory.
V hudebním airu se to poznenáhlu hemží ježibabami, jejich potomky, a jinou roztodivnou člověčinou, a před očima se vám míhá právě tak Barevný svět, jak intenzivně jsme ho vnímali v dětství. Že pro současné školáky není angličtina jazykolamem, přesvědčí posluchače jímavá skladba Leonarda Bernsteina Tonight.
Repertoár: výborný výběr, který baví zpěváky i publikum
Hudební provedení: precizní, vysoce oceňuji trojhlasé skladby
Podání, emoce: působí přirozeně, bezstarostně, úměrně věku, pohodové, upřímné
Dopad na publikum: toto je potěšeno, pobaveno a nedívá se na hodinky
Krahulecká přehlídka pro Kvítek zkouškou před soutěží
Další los padl na DPS Kvítek. Sbor působící při dačické Základní umělecké škole letos přijal pozvání a přijel do Krahulčí předvést svůj repertoár, který má připravený na soutěž v belgickém městečku Neerpelt. Že jsou dobře připraveni, poznal brzy celý sál.
Bezpochyby precizní provedení technicky velmi náročných skladeb si jistě získal respekt publika. Sbormistr též vzal do rukou housle a docílil tak unikátního zvukového efektu. Osobně mám hru se zvukomalbou velmi ráda, a zde mi jí bylo dopřáno v působivé skladbě napodobující zvuk větru Geerta Van der Straetena Who has seen the wind?.
Repertoár: zajímavý, neotřelý, ale neuškodilo by doplnit o snadnější, veselejší skladby
Hudební provedení: bez výhrad, precizní, muzikantsky vyzrálé
Podání, emoce: čisté, patrné zaujetí zpěváků, disciplinovanost; prospělo by více uvolněnosti
Dopad na publikum: posluchači dostali solidní dávku poctivé práce
Telčská Smetana převlékla kabáty, muži ale ubývají
Dětským sborům protentokrát odzvoněno. Jen pár sekund, než se sbory vystřídají... překvapení je na místě! Ženy z pořádajícího sboru Smetana kompletně změnily outfit a třetí decénium setkávání sborů oblékly do příjemné lososově růžové.
Ale co to? Kdepak mají mužskou menšinu? Ženská část obecenstva se nervózně ošívá. Ale to už zpěvačky dvěma lidovými písněmi dokazují, že se bez mužů hravě obejdou. Úlevný výdech od „d1 po malé f" se ovšem ozve, když tuto skupinku doplní tři muži. A tak můžeme znovu se sborem prožít jejich kouzlo. Kouzlo založené na dlouholetém přátelství lidí, kteří dělají svou muziku jako prostředek vzájemného setkávání spolu navzájem i s lidmi s publika.
Židovská píseň Zena, zena s komplikovaným vytleskávaným rytmickým vzorcem neunikla zvýšené pozornosti.
Repertoár: "zalovení" ve vodách současného trendu sboru prospívá; je vidět, že co se uchu líbí, to hlasivky rády zpívají
Hudební provedení: rok od roku patrnější sezpívanost a vzájemná provázanost
Podání, emoce: radost v nerafinované podobě, vidno potěšení ze zpěvu samotného
Dopad na publikum: přenesená radost, potěšení z naslouchání zpěvu
Širokospektrý pelhřimovský Záboj zpívá rád
Pěvecký sbor Záboj vážil četné kilometry z Pelhřimova a jak jsme vyrozuměli z programu, do Krahulčí přijeli rádi a na odpoledne se těšili. A my jsme byli rádi, že se těšili a že za námi přijeli rádi. Širokospektrým záběrem repertoáru dokázali, že se umějí „přešaltovat" z jednoho stylu do druhého, že si nezadají s žádným z nich a v každém nacházejí specifickou potěchu. Jisté "charisma soudržnosti" se tomuto sboru jistě nedá upřít a i na nich je vidět, že zpívají rádi.
Myslím, že by mi kdekdo dal za pravdu, že se v nich snoubí charakteristiky typického vysočinského naturelu – vstřícnost, srdnatost, nezlomnost a pracovitost.
Repertoár: díky za znovuvytažení skladeb Spirituálu Kvintetu na světlo denní
Hudební provedení: má to štávu, ale je třeba trošku dorovnat poměry mezi hlasy
Podání, emoce: do zpěvu promítají nadšení, možná mírně odlehčit, snížit „tah na bránu"
Dopad na publikum: co dávájí, touží publikum dávat i jim
Muži sobě, kuriozní seskupení z pelhřimovského Záboje
Pelhřimov, město kuriozit, nás, jak jinak, překvapil ale i jistou raritou – čistě mužským sborem Záboj. Páni, tolik zpívajících pánů pohromadě! Otevřených úst bylo kromě zpívajících na podiu v publiku jistě víc, než dost. Iniciativa „Muži sobě" se projevila jako velmi povedená. Muži vzdali poctu velikánům českého sborového umění Antonínu Dvořákovi, Leoši Janáčkovi a J.B.Foersterovi.
Šablenka se v hlasivkách blýskala stejně jako sekera v anglickém kryptogramu jejího autora jménem Axman. Elegantní a decentní gesta dirigenta imponovala jako „tanec rukou". Opravdu velmi sympatické vystoupení. Díky, že věnujete čas tomuto „hudebnímu nadstandartu". A toho sólistu – tenoristu si vskutku hýčkejte – takový se jen tak neslyší!
Repertoár: luxusní výběr, snad i právě pro to, že nejede na laciný efekt
Hudební provedení: stylově čisté, přesně tak jak si to žádá toto hudební odvětví
Podání, emoce: patrná opravdovost a potěšení ze společného zájmu, jen tak dál!
Dopad na publikum: pohladilo po duši, vrátilo do starých dobrých dob národních vlasteneckých sborů
Závěrné melodie od jihlavské Melodie
Poslední sbor si získal sympatie jistě i díky zelené barvě, kterou zvolil pro design stejnokrojů. Zdálo by se, že kde je krása, tam bude kolísat to ostatní, ale Melodie z Jihlavy je asi jakousi prapodivnou výjimkou.
Vše bylo, jak má být. Tam, kde se mělo publikum zahloubat, skutečně se ztišilo při písni Ubi caritas, správně ukáplo slzu, když „Jeníček bloudil" a nechalo vyburcovat své síly k tleskání pro odvahu na cestu s Mojžíšem, který jde žádat o propuštění Izraelitů ve spirituálu Go down, Moses. A tak mnozí v sále zažili euforický pocit setření bariéry mezi sborem a publikem. Na druhou stranu i sbor Melodie jistě zažil, jaké je to, když vám to publikum „vrátí hned zpátky", a tak bylo zakončení velkolepé s všeobecným úsměvem na tváři.
Repertoár: od všeho něco, tak jak to má být
Hudební provedení: pečlivé, vybalancované, optimalizované
Podání, emoce: nebojte se více odvázat, máte na to
Dopad na publikum: nikdo nepochyboval o jakostní kvalitě
Pomlky domlčely, dvacátý první ročník skončil
Co ještě zbývá? Poslední závěrečná slova, potlesk,... a letošnímu setkání je konec. Škoda. Že to ale bylo pěkné! Posuďte sami ze sestřihu videa!
Nojo, zase krahulčí.. My ale žijeme v Telči! :)
A víš, že je to docela zajímavé?
Sbor Smetana, který to všechno organizuje, je bytem telčský , přesto tato setkání po dvacet let dělá v kulturním domě Krahulčí... A občané Telče jezdí přistavenými autobusy do Krahulčí,... To jsou paradoxy, co!
moc pěkně napsané, bravo
Poslat nový komentář