Říká se, že lidé prospí asi třetinu svého života. Obecně se uvádí sedm až osm hodin denně, někdo však potřebuje jen čtyři, další naopak až 12 hodin. Někdo si občas řekne: kdybych nemusel spát, stihnu tolik věcí navíc! Spánek je ale přirozený a nutný proces, jehož pravidelné rušení a odpírání by mohlo vést až k psychickým problémům. 

Proč s sebou při usínání občas člověk „škubne“

Mění se tělesné pohyby, dýchání se prohlubuje, oči se klíží. Snižuje se svalové napětí, krevní tlak i tepová frekvence. V tomto stádiu člověk snadno podléhá polosnům a smyslovým klamům, na které může zareagovat škubnutím těla a náhlým probuzením. Někdy se objevují i pseudohalucinace – pokud jsme vykonávali zdlouhavou jednotvárnou činnost, útržky se nám stále míhají před očima (psaní na stroji, počítačová hra, apod.)

Spánek má dvě fáze, lehčí a těžší

Snížila se činnost smyslů, některá i mizí. Střídají se fáze REM a NREM.

REM (rapid eye movement), spánek s rychlými pohyby očí, probíhá u všech savců a tvoří asi jen dvacet procent spánku. Zajišťuje duševní relaxaci, obnovuje se myšlení, uvažování, rozhodování, představování. V roce 1952 Eugene Aserinsky zjistil, že za zavřenými víčky dochází k rychlému pohybu očních bulv a mozek při tom vykonává vzruchy stejně jako v bdělém stavu. V této fázi je člověka nejobtížnější probudit. Právě teď se mu zdají barevné, živé a nelogické sny.

Oproti tomu NREM (non rapid eye movement), spánek bez rychlého pohybu očí, slouží k fyzickému odpočinku, regeneruje svalstvo a zajišťuje ideální podmínky k syntéze bílkovin. Dělí se na čtyři fáze podle hloubky spánku. V sedě se člověk nikdy nedostane do nejhlubšího stádia spánku, proto si nikdy neodpočne dostatečně. V tomto stádiu se nezdají „pravé sny", dotázaní dobrovolníci uváděli, že měli dojem, jako kdyby spíše mysleli než snili. Tyto sny jsou jednoduché a obyčejné.

První sen po sedmi minutách

Spánek začíná stádiem NREM, za necelou hodinu a půl přechází v REM, zdá se nám tedy první sen dlouhý asi sedm minut. Zakončuje se celá perioda trvající asi 90-110 minut. Tento motiv se střídá několikrát za noc. Čím více se přibližujeme probuzení, nejhlubší spánek NREM se zkracuje a REM naopak prodlužuje.

Sen je soubor iluzí, obrazů a vjemů, které mozek vytváří během procesu snění – vyšle elektrický impulz, vytvoří se obraz, následně dá nový signál, čímž vznikne obraz nový. Myšlení je splétá do mnohdy podivných a zamotaných příběhů. Mozek reaguje velmi rychle na různé podněty: pociťujeme-li chlad, žízeň nebo slyšíme-li zvonící budík, promítne tyto rušivé elementy do snu. Chrání tak vlastně spánek proti jeho přerušení – probuzení.

Během roku se nám zdá minimálně tisíc snů, 8-10 každou noc. Dříve si lidé mysleli, že sen se odehrává v rámci několika vteřin, ale vědci označili dobu snění za takovou, jakou ji vnímáme i my ve spánku, tedy cca. 25 minut.

Jste nemocní? Koukněte do snů!

Ve snu se také odráží náš celkový stav – naše starosti, zloba, strach, pocit štěstí nebo smutek, vzpomínky, zážitky, představy, i oslabení organismu při příchodu nemoci nebo v jejím průběhu.

Lidé vždy věřili , že sen nese hlubší význam, a snažili se je rozluštit.
Jedním z vodítek je symbolický výklad snů – přenesení i nereálných snů do reality, a tím i poodhalení budoucnosti. Šifrovací výklad věří, že určité předměty, zvířata a vztah k nim mají svůj vlastní určitý význam, shromažďují se heslovitě ve snářích.

Za nejspolehlivější a jako jedinou vědeckou metodu můžeme považovat analytický výklad snů. Tento způsob uznávali i psychologové Sigmund Freud a Carl Gustav Jung, každý ovšem se svého hlediska.

Freud říkal, že při snění opadá kontrolní funkce vědomí, a tak podvědomí může vyjadřovat svá přání a myšlenky, při čemž poukazoval na jejich sexuální podtext.

Jung vidí ve snu dávno zapomenuté myšlenky

Jung věřil, že se do snů promítají myšlenky, o kterých si myslíme, že jsou pro nás již dávno zapomenuty, podvědomí je analyzuje a vyvozuje z nich závěry a řešení nám neřešitelných situací.

Zvláštním druhem snů je lucidní snění – jedná se o polovědomý stav, kdy se člověk může ve snu vědomě pohybovat a měnit jej podle libosti; toto snění je prý možno natrénovat.

Nepříjemně překvapit nás mohou noční můry (špatný sen) nebo noční běsy (vytržení ze spánku s pocitem úzkosti).

Zajímavé je, že 65% snů je nepříjemných a jen 20% příjemných. Ve snech mužů se více objevují cizí tváře v cizích prostředích, ženy naopak častěji sní o známých lidech a známých místech.

A jak je to s probouzením?

Probuzení probíhá podobně jako usínání, ale rychleji.

Vstávejte pomalu a sen si zapište do několika málo sekund

Chtěli byste si sen zapamatovat? Aby si člověk mohl sen zapamatovat, musí se při něm probudit. Po probuzení nepřecházejte rychle do stavu bdělosti, spíše si sedněte a pak jej zapište, protože sny se zapomínají i několik sekund po probuzení