Toto proudění je charakteristické právě vysokými rychlostmi větru (110 km/h – 700 km/h), má tvar zploštělé trubice – představte si trubici dlouhou až 5000 km o průměru 1,5 do 5 km.

Charakteristické jsou také vertikální i horizontální změny rychlosti větru, teploty a tlaku. Vyskytuje se v troposféře, stratosféře i mezosféře. V troposféře se JS vyskytují nejčastěji asi 2 km pod tropopauzou, která odděluje stratosféru a troposféru, jejichž teploty jsou velmi rozdílné.

Jak tento „větřík“ vzniká?

Jak už bylo řečeno, vzniká na rozhraní troposféry a stratosféry. Výška troposféry se mění, od severu k jihu se zvyšuje, avšak tento nárůst není lineární – vznikají zde klíny, ve kterých se právě většinou JS tvoří.

Tuto oblast lze identifikovat podle sblížení teplých a studených vzduchových hmot a výskytu cirostratů (oblak, charakterizován jako průhledný bělavý závoj s vláknitou strukturou; v níž můžeme pozorovat jemné žebrování; tvořený hlavně ledovými krystaly). Na výškových mapách v rozmezí tlaku od 200 do 300 hPa je charakterizován vysokou hustotou izohyps – čar, spojujících místa se stejnou nadmořskou výškou, což v důsledku způsobuje velké rychlostní proudění.

Na pozemních mapách můžeme vidět vychýlení JS oproti frontám – je posunut blíž ke studené frontě. Zkříží li se JS s frontou, jeho rychlost roste.

A co s tím vlastně udělat?

Dobrá otázka, lidstvo často dokazuje, že dokáže využít téměř všeho ve svůj prospěch a nejinak je tomu v tomto případě. Někteří z tohoto jevu mohou mít obavy – aby ne, ta nejznámější proudění se většinou využít nedají a lidstvu škodí (tornádo, hurikán, microburst…) – ale jsou zbytečné.

Jet Stream má značný význam v letecké dopravě, protože velmi snižuje náklady na spotřebu letadel a také pozitivně ovlivňuje dobu letu – řádově v hodinách.

Už jen znalost tohoto jevu například může ušetřit spoustu času a paliva, protože při letech z východu na západ piloti neletí JS ale vyhýbají se mu, což by nemuselo platit, kdyby se o Jet Streamech nevědělo nic podstatného.