Taneční. Pro jednoho noční můra a pro druhého potěšení. Co si budeme povídat, na spočítání druhé skupiny stačí bohatě dvě ruce. Koukněme se, jak to vidí jedna z účastnic letošního kurzu.
Taneční. Kromě tance se mládež učí společenským návykům.
Autor: ilustrační - NŠ/ Lukáš Vejmelka
Většina z nás chodí na taneční kvůli touze našich rodičů do nás vštípit alespoň trochu společenského vychování. Někteří z nás si taneční oblíbili především díky přestávkám.
Tak, či onak, na první lekci jsme absolvovali poučení o tom, jak máme správně sedět a naučili jsme se (tedy někteří z nás se naučili) waltz, bachatu a jive. Mně osobně první taneční zase tolik nenadchly a proklínala jsem kluzkou podlahu sedlejovského kulturáku.
Druhá lekce pro mě byla podstatně lepší, podlaha sice klouzala pořád stejně, ale už jsem si nepřipadala jako koza na ledě. Cha-chu ale nejspíš vynalezl sám ďábel, tímto se chci omluvit svému zkušenému tanečníkovi, kterého jsem sprostě využila k tomu, aby mě zmíněný tanec naučil.
No hele, já nevím, ale myslím, že je mnoho takových, který do tanenčních chodí rádi, a to ne kvůli přestávkám, ale kvůli tanci a společenskému vyžití...
Poslat nový komentář