Známý je především spoluprácí s nezávislou rockovou skupinou Plastic People of the Universe. V době normalizace byl několikrát vězněn. Obdržel literární cenu Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a cenu Toma Stopparda za dílo Magorovy labutí písně. Udělali jsme s ním rozhovor.

24. listopadu 2010 v Gymnáziu Otokara Březiny bavil Ivan Martin Jirous svými příhodami, neotřelými perličkami a vytříbeným smyslem pro humor každého, kdo přišel. Zpočátku byl zklamán přichystanou minerálkou a nedostatkem alkoholu, ale nakonec postačila pouhá Alpa. Besedu ukončil jak jinak, než odchodem do hospody.

Dlouhou dobu jste strávil ve vězení, jak jste vycházel se spoluvězni?
Vycházel jsem s nimi dobře. Jsem křesťan a nikdo nemá právo nikoho soudit. Můžu říct, že nejslušnější lidi byli vrazi. Musíte se k tomu umět postavit a já jsem se to tam naučil.

Když Vás poprvé zavřeli, byl jste rozhořčen?
Poprvé jsem seděl za blbost. Když jsem se vrátil, začal jsem dělat různý festivaly atd…. jakože na protest.

Jak jste přišel k přezdívce MAGOR?
Zásluhy na ní má Evžen Brikcius… byli jsme členové křižovnické školy bez vtipu. Říkal mi Magor a já to akceptoval a přijal.

Líbí se Vám, že jste takhle slavný?
Nelíbí se mi to. Život nás celebrit není jednoduchý.

Čím se teď živíte?
Naštěstí mám důchod, a jak jsem seděl,mám ho celkem tučný 9300 Kč. Teď po mně jdou exekutoři, protože jsem neplatil pojištění. Sem tam mám ještě nějaký to čtení.

Sledujete hudební scénu?
Živé kvety považuji za nejlepší skupinu. Je to Bratislavská skupina. Jinak rozdělení Československa považuju za zločin.

Jak vnímáte dnešní dobu oproti době Vašeho mládí?
Neřeším minulost ani budoucnost. Žiju pouze přítomností.

Podporovala Vás Vaše rodina?
Když jsem byl ve vězení dcery měly 1,5 a 0,5 roku a viděl jsem je jednou za půl roku. Byl jsem pro ně někdo cizí takový hastrman. Jednou se ptali mé ženy, jestli toho lituje. Řekla, že ne, že když se prý podívá na lidi kolem jak jsou zahořklí,tak oni si i přes to,že jsem s nimi nebyl atd. prožili bohatý život.

Co Vám alkohol dává a co bere?
Nezajímá mě, co mi bere nebo dává. Mě prostě chutná!